Nemovitosti zatížené věcným břemenem
Slyšeli jste už někdy tento pojem? Občanský zákoník dělí věcná břemena na tzv. služebnosti a reálná břemena. Jaké druhy služebností existují, k čemu služebnosti slouží a jaká bývá jejich nejčastější využitelnost v praxi. A myslíte si, že vám se to nemůže stát? Nikdy neříkejte nikdy! Protože pokud si hodláte koupit nemovitost, můžete se při hledání bytu či domu setkat s případy, kdy je nemovitost zatížena věcným břemenem.
Co vlastně věcné břemeno znamená, jak vzniká a zaniká?
Věcné břemeno je povinnost, kterou je vlastník nemovitosti omezen ve výkonu svého vlastnického práva. Vzniká nejčastěji smlouvou, ale zřízeno může být také na základě závěti či dohody dědiců, pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Mezi příklady věcných břemen patří například cesta přes pozemek, vedení inženýrských sítí či doživotní užívání nemovitosti jinou osobou.
Vždy byste si měli možnost věcného břemene zjistit dopředu, protože ve spoustě případech to může prodávající tajit kvůli prodejnosti. Vše najdete na Katastru nemovitostí. Dost často je tato smlouva sepisována na jedné listině se smlouvou o převodu nemovitosti, ale samozřejmě může být uzavřena i samostatně. Vždy je ale toto věcné břemeno přesně definované.
Věcné břemeno může vzniknout:
- písemnou smlouvu
- závětí či dohodou dědiců
- pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona
- vkladem do katastru nemovitostí na příslušném katastrálním úřadu
Věcné břemeno zaniká většinou smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, pokud je s ní věcné břemeno spojeno, případně pak tehdy, pokud nastanou změny, které vykonávání věcného břemena znemožní.
U soudu je možné zažádat o jeho omezení nebo úplné zrušení za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby. Dále se pak právo odpovídající věcnému břemeni může promlčet, pokud není vykonáváno 10 let.
Pokud by se vám do rukou dostala nemovitost s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti jinou osobou, například dědictvím, tak není nutné přepisovat energie do doby než věcné břemeno skončí, ale rozhodně je dobré mít jako nový vlastník vše pod kontrolou, i když v domě ještě nebydlíte.
Autor
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.