Nemovitosti za pár let už jen pro (výrazně) movité
Ceny domů a bytů stoupají v ČR dvakrát rychleji než v EU! V kategorii meziročního růstu cen domů a bytů jsme na šesté nejvyšší příčce v EU. Eurozona jako celek zvedla ceny nemovitostí průměrně o 4,2%. V prvním čtvrtletí byl u nás dokonce meziroční růst cen nemovitostí druhý nejvyšší!
Odborníci i nadále slibují udržení trendu vysokých cen a připouští jen velmi lehké „zvolnění“ růstu.
Kdy to všechno začalo? Ceny nemovitostí u nás začaly nepřetržitě stoupat od posledního čtvrtletí roku 2016 a vzestupná tendence se bez přestávky udržela až do druhého čtvrtletí roku 2017. V tu dobu byl nárůst dokonce rekordní a meziroční zdražení dělalo 13,3%. Pokud bychom se v tu chvíli srovnali s průměrem v EU, jde o růst více než třikrát vyšší.
Momentální stav ukazuje, že ve druhém čtvrtletí narostly nejvíce ceny nemovitostí v Maďarsku a to rovnou o 14%. Za Maďarskem je s 11,4% Lucembursko, 10,4% Chorvatsko a Portugalsko s 10,1%.
To, co v zemích EU zpravidla růst cen domů a bytů způsobuje jsou levné peníze, které dokážou stimulovat poptávku z pozice dostupnějších hypoték. Dalším znakem, který je nutné pro Eurozónu zmínit, je samozřejmě efekt záporných úrokových sazeb. Díky nim jsou investoři nuceni pro zhodnocení peněz hledat nové alternativy. Tady se podle analytiků pro realitní trh otevírá možnost v podobě nájemného a s ním dalšího růstu cen bydlení.
Ke srovnání mezi východní a západní Evropou pak dochází díky tomu, že na východě rostou ceny mnohem rychleji. Až se ještě více přiblíží, očekává trh, že zájem o české byty se začne snižovat.
Kde tedy nemovitost teď koupit. Poslední čísla ukazují, že ceny nemovitostí spadly v Itálii. Ve druhém čtvrtletí tady klesly o 0,2%. Podle ekonomů je jisté, že pokles mají na svědomí dlouhodobé hospodářské problémy země, které realitnímu trhu rozhodně nepomáhají, a ceny domů a bytů tady padají už třetím rokem.
Autor
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.