Jak kupující o peníze přišel
„Chtěli jsme si s manželem koupit byt za pomoci rodičů, abychom si nemuseli brát hypotéku“. Říká Andrea Koubková. „Občas jsme projeli realitní weby na internetu. Čas nás netlačil, nikam jsme nepospíchali. Koncem léta nám manželovi rodiče řekli, že sousedka v seniorském věku, která bydlí ve stejném domě jako oni, se stěhuje k synovi na Moravu a plánuje svůj byt prodat,“ vysvětluje Andrea.
Mladí manželé se obrátili na prodávající a projevili zájem. Peníze měli připravené v hotovosti, proto stáhli z internetu příslušnou smlouvu s tím, že vše vyřeší bez makléře a advokátů. Proč také ne, vždyť si vzájemně důvěřovali.
Vše podepsali, vložili na katastru a paní prodávající poslali peníze. Popisuje rychlý proces Andrea.
Asi po pěti týdnech od podpisu smlouvy přišel dopis z katastru nemovitostí s oznámením o pozastavení řízení z důvodu nedostatků v kupní smlouvě. Bylo nutné doplnit některé informace a podstatné skutečnosti. Mladí manželé proto kontaktovali prodávající, aby požadované informace doplnila a obratem podala na katastr.
„Syn prodávající nám ale úplně vyrazil dech. Jeho maminka prý prodělala před dvěma týdny mozkovou příhodu. Od té doby je v nemocnici, napojena na přístroje a není schopna vůbec komunikovat. Musím se přiznat, že se mi v té chvíli udělalo úplně zle. V prvé řadě mi bylo sousedky moc líto, zároveň jsem se děsila, co to všechno může znamenat pro nás. Během chvíle jsme se ocitli v situaci, kdy bydlíme v bytě, který právně není náš. Navíc jsme bez peněz, protože je má už dávno na účtě prodávající,“ doplňuje Andrea.
Tento příběh, který není ojedinělý, se nedávno objevil na stránkách iDNES.cz. Tak mě napadlo jej umístit i sem, aby se prodávající i kupující vyvarovali chybám, které už udělali jiní.
Pustit se do prodeje či koupi nemovitosti bez asistence profesionála je riziko, které může stát i miliony korun. Ano, 100x se nestane nic, ale pak…
Chcete-li poradit při Vašem důležitém kroku, neváhejte mě kontaktovat.
Autor
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.