1
11 2016
Daň platí kupující a přes to „nejede vlak“
1. listopadu došlo k zásadní změně při platbě daně z nabytí nemovitosti.
Česko bylo jeden z mála států, kde daň při prodeji nemovitosti hradil prodávající. Nyní se tedy jedná spíše o narovnání jakéhosi standardu, byť se to mnohým z nás nelíbí.
Došlo ale ještě k jedné zásadní změně. Nyní už se nemůže prodávající a kupující domluvit, kdo z nich daň uhradí. Jak je uvedeno v titulku. Nyní hradí 4 % kupující a jak se říká, přes to nejede vlak. Hlavním důvodem je fakt, že v případě nezaplacení daně se mnohem lépe vymáhá z někoho, kdo majetek nabyl. Než z toho, kdo ho právě prodal.
Kupující musí změnit chápání
Teprve až praxe ukáže, jak si to tzv. sedne. Každopádně dnes musí kupující při hledání nemovitosti v inzerci počítat s tím, že k inzerované částce je potřeba přičíst ony 4 %. Pokud to samozřejmě není uvedeno v samotném inzerátu jinak. Bude tak docházet k drobným zmatkům a zřejmě i debatám na téma „to je, nebo není včetně daně?“.
Každopádně doporučuji, poradit se před prodejem nemovitosti s profesionálem, který tyto praktické kroky zná a velmi dobře se v nich orientuje. Nejen daň z nabytí nemovitosti je totiž nezanedbatelná částka. Proto je vhodné prodej nemovitosti konzultovat s odborníkem a eliminovat fakt, že se o nějaké peníze připravíte.
Autor
Ing. Adolf Cír
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.