Kromě výběru správné nemovitosti je pro spokojené bydlení důležité mít i dobré sousedy. Ať už bydlíte v bytě nebo v domě, mít dobré sousedy je k nezaplacení. Vždyť hluční nebo problémoví sousedé mohou vážně poškodit vztahy a ovlivnit kvalitu bydlení a života jako takového. Zvláště pokud bydlíte v bytovém domě, kde se sousedům a jejich zvykům nelze tak snadno vyhnout. Dá se s tím něco dělat?
Pokud nepomáhá domlouvání, ani pomoc policie nebo právní kroky, existuje ještě jeden způsob, jak se vypořádat s neukázněnými sousedy v bytovém domě. Jedná se o návrh na nařízení prodeje bytu nebo nebytového prostoru, kdy soud může rozhodnout o nařízení prodeje. Toho lze využít právě v případě, že neukázněný soused omezuje nebo brání ostatním vlastníkům ve výkonu jejich vlastnických práv. Přesněji řečeno pokud některý z vlastníků své povinnosti porušuje „způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek“, i přesto, že mu byla podána žádost ze strany společenství vlastníků jednotek.
Návrh na nucený prodej bytu však musí podat pouze společenství vlastníků jednotek, nikoli pouze jednotlivý bytový vlastník, kterému neukázněný soused znepříjemňuje život. Je však třeba počítat s tím, že k tomu, aby bylo možné u soudu prokázat, že soused skutečně způsobil problémy, které ovlivnily stav vašeho bydlení, bude nutný výslech více vlastníků bytů.
Často však není problémem sám pronajímatel, ale nájemník, který v dané nemovitosti bydlí. Dotčení sousedé se zpravidla nejprve obracejí na vlastníka bytu, ale pokud kroky učiněné vlastníkem nevedou k nápravě, je možné požádat i o prodej nemovitosti, a to právě z důvodu nevhodných nájemníků.
Pokud se potýkáte s problémy se sousedy, snažte se nejprve podniknout kroky, které by mohly vést k nápravě vztahů nebo chování, a možnost podání návrhu na nařízení prodeje nemovitosti zvolte až jako poslední možnost, když už není jiná možnost.
Autor
Ing. Adolf Cír
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.