Ceny nemovitostí a hypotéky. Tak trochu blázinec.
Pojďme se jasně a stručně podívat na to, co se to u nás vlastně děje.
V první řadě je nutné konstatovat fakt, že růst cen nemovitostí je v Česku největší v EU. A to už určitá hrozba je.
Dalším faktem je, že banky vloni půjčily dvakrát víc peněz než v kritickém roce 2009.
Měsíčně si u nás vezme hypotéku kolem 10 000 lidí. Takže cca 333 lidí každý den včetně víkendů. Zda je to málo či hodně nechám na vašem posouzení.
Česká národní banka výše uvedené vyhodnotila jako hrozbu a já s ní souhlasím. V Americe před 10 lety vesele půjčovali nesmyslné částky na nesmyslné nemovitosti a odstartovali světovou ekonomickou krizi. Proto ČNB zdvihla prst a zasáhla.
Banky momentálně nesmí poskytnout úvěry nad 90 % zástavní hodnoty nemovitosti. A smí poskytnout jen 15 % hypoték 80 až 90 %.
ČNB chce schvalování hypoték ještě zpřísnit, ale politickou podporu nemají. Takže je tohle omezení zatím finální. Uvidíme, co po volbách.
Nejvíc u nás půjčuje Česká spořitelna, po letech je Hypoteční banka na druhém místě.
A na závěr ještě tři zajímavá fakta
Za dlouhou dobu máme skvělé číslo tzv. problémových hypoték. Jen necelé 2 % lidí má problém se splácením.
V průměru si půjčujeme kolem 2 mil. korun.
Každý desátý Čech má hypotéku. Podobně jsou na tom i Slováci.
Autor
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.