Na mobilní dům není třeba stavební povolení. Pravda, nebo mýtus?
V posledních letech narůstá popularita mobilních domů. Stále častěji si takovou formu stavby pořizujeme k rekreaci nebo i k trvalému bydlení. K jejich oblibě přispívá i nízká pořizovací cena při relativně slušném komfortu bydlení v moderních typech domů. Co musíte vyřídit, pokud se rozhodnete pro umístění mobilního domu na pozemku?
Jak na mobilní dům nahlíží zákon
Ať už se jedná o mobilní dům vybavený tažnou ojí a koly, nebo o modulový dům, který na pozemek umístí jeřáb, je to výrobek plnící funkci stavby. Výrobek plnící funkci stavby spadá do režimu stavebního zákona. Pokud by byl mobilní dům využíván pro bydlení nebo pro rekreaci (což obvykle je), vztahují se na něj stejná pravidla jako pro stavbu rodinného domu. Pravidla se týkají světlé výšky místnosti, šířky chodby, energetické náročnosti, plochy místností. Výrobek musí splňovat hygienické normy a předpisy požární bezpečnosti.
Co vyřídit, pokud si chcete zakoupit mobilní dům
Stavební povolení na mobilní dům není potřeba, ale vyřízení povolení se nevyhnete. Umístění mobilního domu na pozemku vyžaduje souhlas stavebního úřadu nebo musí být v souladu s uzemním plánováním. Vaše kroky tedy povedou na stavební úřad. Stavebnímu úřadu předložíte žádost o vydání územního souhlasu, doložíte vlastnické právo k pozemku a dokumentaci k mobilnímu domu. Potřebovat budete i vyjádření od technické a dopravní infrastruktury v místě.
Po kladném vyřízení územního souhlasu již můžete mobilní dům umístit na pozemek a užívat. Není třeba žádná kolaudace ani zápis do katastru nemovitostí.
Mobilní domy s hypotékou
Na trhu se ale začínají objevovat i mobilní domy, které je možné zkolaudovat a získat na ně číslo popisné. V takovém případě se na dům vztahují i předpisy ohledně daně z nabytí nemovitosti a daně z nemovitých věcí. Zároveň je možné na takový dům čerpat hypoteční úvěr.
Autor
Nejspíš čekáte, že se v sekci “o mně” dozvíte, jak dlouho se realitám věnuji, kdy jsem začal a jaké mám v této oblasti úspěchy. Na tyto informace nejspíš dojde také, ale já bych rád začal něčím úplně jiným. Třeba tím, že mám rád…, baví mě… a kdyby po mně chtěli ….. tak raději uteču.
Když už bych ale měl povědět svůj příběh, určitě nezačne tím “ jak jsem se toužil stát realitním makléřem”. Začíná spíše tím, jak se po úspěšném absolvování vysoké školy rychle rozplynuly mé představy o tom, že na mě všude čekají s otevřenou náručí a nabídkou velmi dobře placeného zaměstnání. Když jsem probuzení do tvrdé reality vstřebal, nastoupil jsem do pojišťovny jako pojišťovací agent. Ačkoliv to byla práce vlastně dobrá, nebyla tak docela pro mě. Na poli životních, úrazových, majetkových a kdovíjakých pojistek jsem se prostě necítil ve své kůži. V tu chvíli nejspíš osud uznal, že už jsem dostatečně poučen, přestal jsem věřit na zázraky a jsem připraven přijmout nové příležitosti.
Jedna z mých kolegyň mi nabídla, jestli bych nechtěl zkusit práci v realitách. Brzy jsem pochopil, že svět realit je přesně to, co hledám. A tak jsem se jich od roku 2012 už nevzdal. Začátky ale nebyly zrovna růžové, nemyslete si. Začal jsem být součástí malé, lokální realitní kanceláře na Kladně. Ovšem jako přistěhovalec v novém městě, navíc úplně neznalý oboru, jsem musel čelit nejrůznějším úskalím. “VTIPNÁ PŘÍHODA VE STYLU KDYŽ PRODÁVÁTE BYT V UNHOŠŤSKÉ A JEDETE DO UNHOŠTĚ” Postupně jsem si však statečně osvojoval nejen znalost nového okresu, ale také zákonitosti obchodu s realitami.
Zásadní zvrat přišel o dva roky později. Protože se v životě nespokojím s málem, rozhodli jsme se spolu s kolegyní založit vlastní firmu zabývající se mimo jiné realitami. Hnacím motorem mého snu bylo vytvoření vlastní značky, vstoupení na trh vlastním jménem a možnost něco změnit. Změnit nejen přístup ke klientům, ale taky pohled klientů na realitní makléře. Ono totiž co si budeme povídat, pověst českého realitního trhu, realitních kanceláří i makléřů, není zrovna valná.
Však máme také v Česku, oproti jiným evropským státům, vytvořené velmi silné konkurenční prostředí. Jsem realista. Nedělám si iluze o tom, že sám změním vnímání lidí o realitních makléřích. V tomhle případě myslím, tak trochu, i na sebe. Abych měl dobrý pocit z toho, že jsem pro svého klienta odvedl tu nejlepší práci a svou odměnu si zasloužil. Věřím, že právě tenhle přístup mí klienti ocení. A třeba, možná, to bude příkladem pro ostatní realitní makléře.
Kdo ví.